Zpomalte
· Seřadit si priority. Pokud máte dojem, že všechno nestíháte, je pravděpodobně čas na revizi priorit. Podívejte se na to, co všechno děláte, a zvažte, jestli to opravdu všechno chcete a musíte dělat. Co třeba v práci? Děláte pravidelně práci i za ostatní? Možná je čas začít některé žádosti asertivně odmítat, či je delegovat jinam. Co doma? Opravdu musíte všechno dělat jenom vy? A je skutečně všechno, co děláte, nezbytné? Jistě, čistá kuchyně je fajn, ale za vaše ztracené nervy to nestojí. Pokud to nedokážete v hlavě, klidně si týden veďte deník, kam si budete zaznamenávat všechno, co děláte. Pak jasně uvidíte, čím trávíte nejvíce času, a budete se moci rozhodnout, jestli vám to za to stojí.
· Každodenní relaxace. Jistě, třítýdenní dovolená na opuštěném ostrově by byla skvělá. Ale mnohem důležitější je najít si trochu času na odpočinek každý den. Nemusí to být nic velkého. Třeba si udělejte v práci pětiminutovou procházku kolem bloku, tancujte na oblíbené video, uvařte si hrnek čaje a v klidu si ho vypijte, nebo klidně jen tak zírejte z okna. Důležité je, aby tento čas byla doba, kdy vás nikdo nebude rušit, a kdy necháte všechny starosti za sebou.
· Změňte přístup. Je to trochu klišé, ale funguje. Vyřaďte ze svého slovníku slůvko „musím“. Místo „musím do práce“ řekněte „odcházím do práce“. Místo „musím pro děti do školy“ říkejte „jdu pro děti do školy“. Proč to funguje? Nedáváte prostor k vyjednávání. Když říkáte musím, zní to, jako kdyby to byl něčí rozkaz, se kterým se dá polemizovat. Pokud řeknete prostě „jdu“, tak je to definitivní. Stejně tak když o něco žádáte, nepoužívejte „mohl bys prosím?“, použijte „udělej to, prosím“. „Mohla bys prosím vyndat nádobí z myčky“ dává mnohem větší prostor k odmítnutí než „vyndej, prosím, nádobí z myčky.“
· Plánujte. Pokud máte potíž najít si čas na odpočinek, zkuste více plánovat. Nejen v rámci dne, ale v rámci týdne. Pojměte odpočinek jako další povinnost v diáři, a naplánujte si ho. To vám pomůže si na sebe skutečně udělat čas.