Cestovní dobrodružství
Je jasné, že nÄ›kdo si prohlédne památky, a to mu staÄÃ. Jsou tu vÅ¡ak lidé, kteřà chtÄ›jà vidÄ›t také normálnà a běžný život. Nebo vÄ›ci, kam turisté moc nechodÃ. Â
Hamburk mne fascinoval a uhranul hned napoprvé. Jeden známý mne tam provázel a ukazoval vÅ¡echno co stálo za pozornost. Je to neskuteÄnÄ› uhranÄivé koukat na to množstvà lodà v pÅ™Ãstavu. Sálajà z toho dálky a zážitky, které my suchozemci nemáme. HroznÄ› rád jsem tam pozdÄ›ji vysedával v různých kavárniÄkách a pozoroval ten rej. Â
HroznÄ› jsem zatoužil vidÄ›t také St. Pauli, kdo by nechtÄ›l, že jo pánové. Tak se tam jdu podÃvat a dÃky známému tam nemusÃm hledat cestu. VcházÃm dovnitÅ™ a nÄ›jaký týpek už se do mne navážÃ. MusÃm fotoaparát nechat známému a moje pÅ™ÃtelkynÄ› do slavné ulice nesmà vůbec. NemÃnÃm se s tÃm Älobrdou dohadovat tÃm spÃÅ¡e, že nÄ›mecky umÃm jen dvÄ› slova a jdu dovnitÅ™. Co jsem tam vidÄ›l nenà vůbec důležité, jen mohu napsat, že svodům mÃstnÃch kurtizán jsem odolal velmi lehce, protože každá z nich mÄ›la již dávno pradávno pÅ™etoÄený tachometr. Když jsem jen odmÃtavÄ› vrtÄ›l hlavou do tÄ›ch výkladnÃch skÅ™ÃnÃ, nÄ›která na mne ukázala „fakáÄe“ což jsem si pochopitelnÄ› nenechal lÃbit a brisknÄ› opÄ›toval. Možná tady vznikla ta chyba, že jsem prostÄ› vůl a neumÃm se nÄ›kdy ovládat. Zrádnou ulici jsem tedy opustil a pokraÄovali jsme do mÃrného kopeÄku, kde byla hospoda a my mÄ›li chuÅ¥ na jeden nebo Å¡est žejdlÃků.
Nu, pár jich bylo a já nechtÄ›l zpátky cestou kterou jsme pÅ™iÅ¡li, ale chtÄ›l jsem jÃt zadem. NevÃm proÄ, ale pořád mne nÄ›co Å¡krábalo na vestÄ› zezadu, že na mnÄ› nÄ›kdo brejlà už od toho odchodu z té ulice. A tak jsme Å¡li zadem. VÅ¡ude plno stÅ™epů a lidÃ, kteřà nevnÃmali svÄ›t kolem. Narkomani. A tu se za námi zaÄali srocovat lidi a hulákat. Zdálo se mi, že jsou mezi nimi vyhazovaÄi ze St. Pauli, ale jist jsem si nebyl. A protože mÄ›li v rukou nože, rozhodli jsme se bojiÅ¡tÄ› zbabÄ›le opustit. Nedohonili nás. NaÅ¡tÄ›stÃ. Jinak bych možná už tento Älánek nepsal.Â